Okurková sezona? Ne! Okurková sezona není. Co se děje? Najdeš-li si pár chvilek a nemusí jich být hned milion, tak vstup na "celý článek" 

Kdo jiný by měl psát než ten, který nemá čas si ani dojít na záchod, vyspat se a najíst se. Ten kdo je druhý, ne třetí, ne až někde dole a skoro v poslední linii. V první linii jsou ti, kteří se o nás starají, jsou to lékaři, jsou to řidiči MHD, jsou to pokladní, jsou policisté a další záchranný sbor ano ti všichni jsou v první linii, mnozí dlouhé týdny bez ochranných pomůcek. Děkujme jim, ne těm, kteří si o poděkování řeknou, ale těm všem bezejmenným.

Pak jsme tu my ostatní a nedůležití. Nedůležití? Naše společnost tvoří "nedůležití" lidé, tvoří ji pracující lidé, kteří mají obavy z toho, co se na nás řítí. Ti tvoří celou společnost, ne jedinec, který si dělá zásluhy. Jsme to my všichni. Nový typ chřipky nás však zlomil, ano zlomil nás strachem. Mnohé (nebo jen málo?) z nás zlomil finančně, možná ne všechny, ale z mé pozice, který dostal ránu do vazu, neb má činnost pracovní zabývá se "dovozem" lidí z ďáblova hnízda a "vývozem" lidí do stejného špinavého hnízda, si mohu dovolit něco o tom sdělit. Takže pokud někdo zažil co je to přijít o práci, pak ví o čem mluvím. Ale přijít o práci a ještě dostat do vínku povinnost zákonem mi to danou, že musím jít (opět dle zákona) do astronomické ztráty, tak tomu se říká ještě se na tom dně zavrtat do bahna. Zbořil se svět? Ne nezbořil. Nudné a otřeopané peníze budou my nebudem... Ne nejde o peníze. Opravdu ne a dnes opravdu mohu říct, že jde o to co máme v hlavě a ne v peněžence. Nechtějme lítost! Lítost je smíření. Chtějme však podporu, Vzájemnou podporu a vzájemné semknutí. Jako když jsme jako tým postoupili. Tým (dosaď si co chceš) je řetěz, který je tam silný, jako je jeho nejslabší článek. Proto buďme silní a pomáhejme slabším. Potřebujeme je stejně jako ty silné a nejlepší z nás.

Jsem alergický, když jsou mi podsouvána čísla, samá čísla. Je to obsese čísel řečníků, která nám jsou jimi v chaotickém režimu tiskovek předkládána spolu s dalšími informacemi, které zrovna dostanou na mobil a sdělí se okamžitě národu. Ptám se (pro ty, kteří mi chtějí odepsat se ptám řečnicky), potřebujeme ta čísla? Potřebujeme znát čísla mrtvých, nakažených a jejich rozložení v Evropě a v našich městech? Ne! Potřebujeme klid na duši, uklidnění, aby rozum převálcoval srdce nás všech, které nám bijí o 106 (ne jako ten autobus č. 106 co jezdil z Bohemky na Novodvorskou, ale jako že rychle...) strachem o naše životy. Hledejme tedy mezi informacemi ty, které jsou pro našeho ducha, mysl a naše chování důležitá. Tedy jak se chovat ohleduplně k ostatním, jak se chrániit, jak předcházet riziku. Pomáhejte druhým, vyrábějte si roušky, dokud to bude podpultové zboží, ostatně jsme národ kutilů, takže se jako národ neztratíme a každý šikovný kutil si je doma vyrobí. Jo a už vím, co bude v pořadu kutila, který večer u TV zobe chippsy z kuřecích kůžiček a to s ním nekamarádím. :-))) Nenechme se však vtáhnout do hysterie, která ovládá naši mysl. Sledujme doporučení doktorů, čtěme jak se bránit. Nehledejme čísla a místa. Vždyť je to všude okolo nás. My s tím jen musíme umět žít. Zajímalo někoho z nás počty úmrtí a počty nakažených a přesnou polohu našeho mrtvého (budiž mu lehká zem a Pán Bůh mu ji dá) spoluobčana? Nezajímala! Opět jen lékaři, služebníci naši, to věděli a le nikomu to nesdělovali, nikoho to nezajímalo. Byli jsme lhostejní a zahledění jen do sebe. Ostatní tato čísla nezajímala, pokud to nebyl jejich blízký. Prosím nedělejme statistiky (to ponechme statistikům), nedělejme lékaře, to ponechme lékařům, nešiřme na vašich obličejových knihách paniku a strach. My se držme doporučení na hygienu a lékařských rad a pracujme, kdo práci má.

Buďme ale veselí, bavme se a usmívejme se i v těch nejtěžích chvílích. Přenášejme na sebe pozitivní energii. Protože i ta je v boji s neviditelným zlem důležitá. Nenenchme v sobě probudit zlost, nenávist či jiné lidské zrůdné vlastnosti, které v nás težké časy mohou vzbudit. Přejme si, aby ti nejlepší z nás, ti, kteří jsou ve společnosti upozadění, ale nejdůležitější našli vakcínu, lék a cokoliv co zabrání této nemoci. Jen to můžeme, protože jsme každý z nás jen článek dlouhého a velkého řetězu. Ti nejlepší a nejsilnější z nás pracují pro nás a těch si važme a vyzdvihněme jejich anonymitu.

A my ostatní? Mějme pozitivní mysl a nenechme se zadupat čísly. Anebo naopak? 

!!!!!!!   71    !!!!  

71 korálků !!!!  a kdo to prožil, tak se na malou 1 chvilku usměje a srdce zaplesá 

p.s. jak moc mi chybí fotbal a sranda v kabině. Už abychom mohli opět kopat do míče :-)  

Zdraví Martin Cicala